Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 11 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Analýza ztrát selat v konkrétním chovu
Fabiánek, Tomáš
Cílem této diplomové práce bylo zhodnocení reprodukčních ukazatelů prasnic v konkrétním chovu. Data byla sbírána v průběhu let 2017–2021 u prasnic chovaných zemědělskou společností GenAgro Říčany a.s. Celkem byla hodnocena data o 3862 vrzích. U prasnic byla sledována doba březosti, počet selat narozených celkem, počty selat narozených živě a mrtvě, počet odchovaných selat, počet ztrát selat v období od porodu do odstavu a příčiny jejich vyřazování. Zároveň byl vyhodnocen vliv roku, parity a délky březosti na reprodukční ukazatele pomocí programu Statistica verze 14 a programu R verze 4.2.2. Doba březosti byla za celé sledované období průměrně 113,92 dní. Průměrný počet selat narozených celkem byl 15,74 ks/vrh, selat narozených živě bylo průměrně 12,84 ks/vrh a selat mrtvých průměrně 2,89 ks/vrh. Průměrný počet odstavených selat byl 11,86 ks/vrh a ztráty selat v období od porodu do odstavu byly průměrně 1,78 ks/vrh. V práci byl zjištěn signifikantní vliv roku, parity i délky březosti na sledované reprodukční ukazatele.
Intrauterinní růstová retardace selat
Kršová, Eliška
Tato bakalářská práce se zaměřuje na problematiku intrauterinní růstové retardace selat. První část se zabývá hybridizací prasnic, vznikem superplodných linií prasnic a jak může šlechtění ovlivnit počet selat ve vrhu. Druhá část se zaměřuje na problematiku vysoce plodných prasnic zejména v kontextu výživy, ustájení, porodu, laktačního období, odstavu a přípravy na další březost. Třetí část se věnuje intrauterinní růstové retardaci selat. V této části je popsáno, co tento stav znamená a co může tento stav ovlivnit. Čtvrtá část se zabývá problémy u selat s intrauterinní růstovou retardací. Jsou zde popsány metody v aplikaci umělého mléka, použití náhradních prasnic anebo dělené kojení.
Vyhodnocení reprodukční užitkovosti prasnic ve dvou typech porodny
Zahnáš, Radek
Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit reprodukční užitkovost prasnic ve dvou typech porodny. Jednalo se o starou porodnu postavenou roku 1957 a novou porodnu postavenou roku 2019. Sledovanými ukazateli byly věk při 1. inseminaci (dny), věk při 1. porodu (dny), počet všech narozených selat (ks/vrh), počet živě narozených selat (ks/vrh), počet dochovaných selat (ks/vrh), délka odstavu (dny), ztráty selat celkem (ks), ztráty selat od narození do odstavu (%, ks), počet inseminací potřebných k zabřeznutí prasnice (inseminační index), délka mezidobí (dny), délka servis periody (dny), délka inseminačního intervalu (dny), délka březosti (dny), důvody brakace prasnic (%) a příčiny ztrát selat do odstavu (%). Vyhodnocení dat proběhlo za pomocí programu Statistica 14 (ANOVA, Turkeyho test). Sledováno bylo 100 kusů prasnic v obou typech poroden na 1.-3. vrhu. Nová porodna dosáhla lepších výsledku u všech sledovaných ukazatelů, kromě délky březosti. U všech narozených, živě narozených a odchovaných selat, dosáhla nejvyšších hodnot na 3. paritě. Nejkratší odstavy u nové i staré porodny byly na 2. paritě. Ztráty selat od narození do odstavu (%) byly nejnižší na 1. paritě. Na 2. a 3. paritě byly rozdíly velmi vysoce statisticky významné. Inseminační index se pohyboval v rozmezí 1,08-1,22 u obou typů poroden. Nejkratšího mezidobí (150,16 dní), servis periody (33,84 dní) a inseminačního intervalu (36,52 dní) dosáhla nová porodna mezi 2. a 3. vrhem. Délka březosti byla téměř shodná ale lépe si vedla stará porodna, kdy její průměrná délka březosti byla nejkratší na 2. a 3. vrhu a to 113,5 dní. U nové porodny byla nejkratší březost zjištěna u 3. vrhu a to 113,66 dní. Nejčastější důvodem brakace prasnic byly reprodukční poruchy (37 %), poruchy pohybového aparátu (21 %), nízká užitkovost (16 %), poruchy vemene (9 %), špatná kondice a zdravotní stav, oba (6 %) a věk (5 %). Nejčastější příčinou ztrát u obou typů bylo zalehnutí (50 %) u nové porodny a (65 %) u staré. Dále pak průjmová onemocnění u nové (20 %) a u staré (15 %). Dalšími příčinami byly dýchací potíže, vyhladovění a nezjištěné důvody.
Stanovení antibiotické resistence u střevních bakterií selat krmených ZnO a nanočásticemi zinku
Janošťáková, Barbora
Tato diplomová práce je zaměřena na stanovení antibiotické rezistence u střevních bakterií selat krmených oxidem zinečnatým (ZnO) a nanočásticemi zinku. V rámci teoretické části byla vypracována ucelená literární rešerše vzniku a šíření antibiotické rezistence, jejího ekologického dopadu a možných řešení potlačení vzniku a šíření. Praktická část práce sloužila k ověření účinnosti nanočástic zinku při terapeutickém využití. Nanočástice zinku představují nástupce dosud používaného oxidu zinečnatého, který má být zcela omezen pro svou ekologickou zátěž. Experiment byl prováděn na izolátech bakterie Escherichia coli získaných ze stolice od 100 odstavených selat. Tato selata byla rozdělena náhodně do skupin po deseti a krmena upravenou krmnou směsí. Kontrolní skupina dostávala krmnou dávku bez příměsi, zatímco krmná dávka pro každou ze zbylých skupin obsahovala vždy pouze jednu z forem zinku: ZnO, nanočástice ZnA či nanočástice ZnC v rozdílných koncentracích (500, 1000 a 2000 mg/kg krmné směsi). Selata byla krmena příslušnou směsí 10 dnů, poté bylo provedeno vyšetření antibiotické rezistence jejich střevní mikroflóry a posouzen vliv testovaných příměsí. Nanočástice ZnC se v tomto ohledu ukázaly jako přijatelná alternativa ZnO, neboť snižovaly rezistenci vůči většině posuzovaných antibiotických látek. Jako nejvýhodnější varianta se u ZnC jevila koncentrace 1000 mg/kg krmné směsi.
Zhodnocení produkce selat v rámci firemního programu
TESAŘ, Martin
Cílem bakalářské práce bylo vyhodnotit v užitkovém chovu Martínkov, družstvo Dešná, reprodukční užitkovost prasnic firemního programu Hypor a faktory, které na ni působí. V práci je zpracován přehled působících vnějších a vnitřních činitelů ovlivňujících plodnost prasnic. Jedná se především o vliv genotypu, věk prasniček při prvním zapuštění, délku mezidobí, pořadí a četnost vrhu, výživu a krmení, mikroklimatické podmínky a technologii provozu. V závěru práce je shrnuto získané poznatky, které přispívají ke zlepšení ukazatelů reprodukce prasnic. Sledované stádo chovu bylo k 31. 12. 2017 tvořeno 800 prasnic (včetně březích prasniček) a 230 nezapuštěných prasniček. První zapuštění prasniček v chovu se nejčastěji provádí od 230. 260. dne života. Ve sledovaném roce 2017 bylo průměrně na 1 prasnici za rok 34 selat živě narozených a 30,7 odstavených selat. Dohromady to činilo 23 232 ks odstavených selat za rok.
Hlukové emise v chovu prasnic
DVOŘÁK, Hynek
Tato diplomová práce je zaměřena na hlukovou zátěž v chovu prasnic. V první části práce jsou teoreticky rozebrána témata týkající se hluku, chovu prasnic a správné zemědělské praxe. V druhé části je stanoven cíl práce, popsány měřené objekty, měřící technika a postupy jednotlivých měření. Naměřené a vypočítané hodnoty jsou zaneseny do grafů a porovnány s přípustnými hygienickými limity. Při překročení těchto limitů jsou navržena protihluková opatření.
Posouzení ozdravovacího programu v chovu prasat
MOTYKOVÁ, Markéta
Bakalářská práce se zabývá posouzením výsledků ozdravovacího programu základního stáda prasnic. Dále se zaměřuje na dodržování zásad správné zoohygieny a veterinární prevence, posouzení, zda má ozdravovací program vliv na omezení výskytu respiratorních onemocnění, sleduje parametry reprodukční užitkovosti prasnic v chovu a následný předvýkrm a výkrm. S ohledem na tyto okolnosti, bylo mým cílem zhodnotit ve vybraném hospodářství ZD Bělčice výsledky ozdravovacího programu celého stáda prasat, dodržování zoohygieny, veterinární prevence, a výsledky reprodukce a ztrát za rok před repopulací chovu tedy 2012, a po repopulaci chovu tedy 2014. Dále porovnání výsledků užitkovosti za již zmíněné roky v parametrech jako jsou živě narozená selata a odstavená selata, ztráty selat v předvýkrmu a výkrmu. Věnovala jsem pozornost dodržování hygienické smyčky provozu a udržování čistoty a dezinfekce. Dále ošetřování, umytí a vydezinfikování prasnic, které byly přesouvány na porodnu. Sledovala jsem hygienu a dezinfekci při veterinárních zákrocích, udržování čistoty v krmných dopravnících a míchačce. Zabývala jsem se sledováním pravidelných kontrol a rozborů vzorků krmiv a pravidelnému monitoringu vzorků krve zvířat vyšetřovaných na výskyt respiratorních onemocnění v daném chovu. Sledovala jsem návštěvy na farmě, dodržování podmínek přístupu na chov. Na závěr jsou všechny výše uvedené požadavky vyhodnoceny.
Analýza porodní hmotnosti a ztrát u selat
DULOVCOVÁ, Ivana
Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit reprodukční parametry prasnic se zaměřením na porodní hmotnost selat a ztráty u selat. Do sledování bylo zařazeno 42 vrhů.Průměrný počet živě narozených selat byl 12,38. Průměrně se v 1 vrhu narodilo 5,43 % mrtvých selat, úhyn selat do odstavu činil 27,8 %. Průměrná porodní hmotnost živě narozených selat byla 1,29 kg. Nejvíce selat spadalo do hmotnostní kategorie 1,051,5 kg (51 %) s průměrnou hmotností 1,30 kg. Vztah mezi počtem živě narozených selat a jejich porodní hmotností byl r = -0,121. Průměrná hmotnost mrtvě narozených selat byla 1,08 kg. U prasniček byla zjištěna o 0,28 dne kratší doba březosti a narodilo se jim o 4,03 méně živě narozených selat než prasnicím. Podíl selat uhynulých do odstavu byl vyšší u prasniček (o 3,46 %). Průměrná porodní hmotnost živě narozených selat byla vyšší u prasnic (o 0,19 kg). Prasnicím s delší dobou březosti ( 114 dní) se narodilo o 0,15 živě narozených selat více než prasnicím s kratší délkou březosti (do 113 dní). Podíl mrtvě narozených selat ze všech narozených byl nižší u prasnic s kratší délkou březosti, nižší podíl uhynulých selat do odstavu vykázaly prasnice s vyšší délkou březosti. Při porodech delších než 8 hodin se průměrně narodilo 10,37 živých selat, což bylo o 2,52 selete méně než prasnicím s délkou porodu kratší než 6 hodin, resp. o 2,60 selete méně než prasnicím s délkou porodu 68 hodin. Nejméně mrtvých selat na 1 vrh se narodilo u porodů kratších než 6 hodin. Nejvyšší úhyn selat byl do 24 hodin po narození selat (33 %), druhý den uhynulo 28 %, třetí den 12 % a čtvrtý den 9 % selat. Od pátého dne po narození se úhyn výrazně snižoval.
Přenos genetického potenciálu prasnic pro reprodukci do produkční sféry
NÝVLT, Vladimír
Cílem diplomové práce bylo popsat přenos genetického potenciálu prasnic do produkční sféry a zhodnotit konkrétní výsledky reprodukce v chovu prasnic Zemědělské společnosti Kosova Hora. Na velkokapacitní porodně prasnic Doublovičky bylo hodnoceno základní stádo prasnic, které čítalo od 440 do 520 ks prasnic. V základním stádu se vždy nacházelo okolo 35 nukleových prasnic (P 1065). Zbytek stáda bylo jejich potomstvo kříženky F1 (C 1023) programu PIC. U prasnic P 1065 byly sledovány příčiny selekce potomstva a to: 1) Pro nedostatečný vývin, který se hodnotil již od narození prasniček až po chovatelskou dospělost. 2) Počet a utváření struků. Pro zařazení do chovu bylo požadováno minimálně 12. Nesmí být kráterovité, ale dobře utvářené, tak aby se z nich selatům dobře sálo mateřské mléko. 3) V reprodukci u prasniček bylo hodnoceno zabřeznutí po pravidelné (cyklické) říji. Minimální požadavek při prvním oprasení 8 živě narozených selat. U základního stáda byla vyhodnocena věková struktura. Bylo rozčleněno do 3 skupin a vyhodnoceno. Největší selekce prasnic byla pro nedostatečnou mléčnost, poranění končetin, nedostatečnou chovnou kondici a možnost dalšího zapuštění. Největší selekce prasnic probíhá po třetí až páté laktaci.
Posouzení zdravotního stavu vybraného chovu prasat
SKÁLOVÁ, Eva
Diplomová práce se zabývá posouzením zdravotního stavu ve vybraném chovu prasat. Dodržováním vakcinačních schémat a zásad správné veterinární prevence, zajištění vhodného ustájení, správné ošetřování a krmení, odstav selat ve vhodnou dobu, výběr chovného materiálu, výběr spolehlivých pracovníků a další kritéria mající velký vliv na zdravotní stav v chovu prasat. S ohledem na tyto skutečnosti bylo cílem práce zhodnotit ve vybraném hospodářství Ponědraž s.r.o. zdravotní stav prasnic, selat a prasat ve výkrmu a vliv vakcinace na užitkovost těchto skupin prasat v časovém období 2010 a 2011. Dále bylo nutné posoudit dodržování zásad hygieny provozu včetně používání hygienické smyčky zaměstnanci a zjistit zda podnik má řádné systémové zabezpečení chovu proti zavlečení nákazy. Zhodnotit ustájení jednotlivých kategorií prasat, pohodu zvířat a celkový pozitivní vliv na zdravotní stav a zvýšení užitkovosti prasat. Dále posoudit splnění požadavků evropských předpisů. Cílem práce je také posouzení nového vakcinačního programu proti respiratorním onemocněním, jeho vliv na zvýšení užitkovosti a zlepšení zdravotního stavu ve sledovaném chovu. Na závěr jsou všechny výše uvedené požadavky vyhodnoceny.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 11 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.